Na IV.srazu BoxerMorava v Třeboni jsme se dozvěděli, že měl van Berrock kousek za Chittou nehodu a má zlomenou klíční kost, balí to a letí rychle do republiky na operaci, ihned jsem se nabídl Berrockovi s jakoukoliv pomocí. Po cestě ze srazu jsem dostal nabídku od Berrocka na možnost svezení se na jeho motorce z Moskvy domů, jelikož Trinidad zajistil přepravu motorky z Chitty do Moskvy. Nechtěl jsem letět letadlem do Moskvy, tak jsem se obrátil na svého kamaráda najen z cest, Pavla, zda by nechtěl podniknout takový menší výlet. Hned v pondělí jsem fičel s pasama do Praha za paní Sízovou, aby co nejrychleji vyřídila potřebná víza do Ruska. Ty byly hotové do 10 dnů a my mohli 18.6.08 v klidu vyrazit.
Rozhodli jsme se že pojedeme přes Polsko a Ukrajinu směrem na Moskvu a zpáteční cestu uvidíme. Cestou tam, jsme jeli na jedné motorce a nikdy bych neřekl, jak mě budou bolet kyčle a zadek.... bylo to urputné, no nicméně vydržel jsem... nedovedu si představit, jakoukoliv delší cestu, kdy už je nájezd 800 km denně v tandemu.... navíc zvolená cesta se neukázala jako ta nejrychlejší, protože cesty v Polsku jsou neskutečně přecpané, rozbité.... prostě humus... a odvažuji se tvrdit, že snad horší než u nás. Navíc, když už mají nějakou silnici o dvou pruzích jedním směrem, tak zcela chybí mimoúrovňová křížení. Ta jsou nahrazena semafory, které nejsou navíc nastaveny na "zelenou vlnu", takže po rozjetí se, ze semaforu po cca 500 metrech stojíte na další červené. Další specialitou Poláků je placení mýtného... zaplatíte 6,5 zlotých za vjezd na "rychlostní komunikaci" která je po 2 km svedena do jednoho pruhu a po zbytek cesty takto jedete, protože se polovina dálnice opravuje.... opruz, humus... polsko nikdy více.... Nicméně jsme uspěšně ještě ten den dorazili na PL-UA hranice a po vypsání nezbytných bumážek jsme pokračovali směrem na Kyjev. Ukrajina je specifická svými policejními složkami, kdy si tyto značně přivydělávají zejména na turistech. Tentokrát nás stavěli za rychlost jen dvakrát, přičemž jednou to Pavel ukecal za všimné 40 hřiven a po druhé, kdy nám naměřili v 90 km/h úseku 98 km/hod se policajtům povedlo změřit ihned po tom co jsme zastavili, taky nějakého domácího v autě, ale ten nereagoval na plácačku a v klidu jim ujel, načež naskákali do auta a vydali se ho pronásledovat, takto jsme se vyhnuli dalšímu smlouvání o výši úplatku. Před náma bylo nějakých 100 km cesty na hranici s Ruskem, kam jsme dorazili kolem šesté hodiny večer. Na hranicích obligátní papírovačka, která zabrala jen nějaké dvě hodiny. Naštěstí jsme potkali moskvana Andreje a spolu s ním jsme se ubytovali za čárou v hotelu. Andrej jel na motorce ze srazu z Krymu a samozřejmě proběhla menší družba, naštěstí byl Andrej nejen Moskvan, ale pracoval v Moskvě jako řidič z povolání. Tak na dotaz jak se dostaneme na ulici 3.Tverskaja-Jamskaja nám odpověděl až moc jednoduše: "To pojedete 500 kilometrů pořád rovně, a až budete mít po pravé ruce Kreml a po levé Dumu, tak těsně před Dumou odbočte v levo a jste tam". No řekněte nepřipadá vám k smíchu takové jednoduché vysvětlení cesty do města, které má nějakých 12 mil. obyvatel, to je jako by jste rusákovi vysvětlovali v Třinci jak se dostane v Aši na ulici Petra Bezruče (pokud tam vůbec taková je... :) ) No, ale nakonec to tak opravdu bylo, s tím malým rozdílem, že v Moskvě mají značení ulic podobné s velkoměsty v Americe a ulice souběžné pojmenovávají první, druhá, třetí... a my jsme byli na 1.Tverskaja-Jamskaja. To jsme, ale netušili. Tak jsem skočil hned na prvního Moskvana s dotazem: "Zdravstvujtě, kde zděs 3.Tverskaja-Jamskaja?" , načež chlapík na mě v klidu: " Můžu na vás mluvit Česky?", kdo by řekl že v tom megavelkémměstě promluvím na prvního člověka a on bude ČECH..... Tak jsme se v pohodě domluvili a nemusel jsem používat svou kvaziruštinu, kdy české slova intonuji do ruštiny, jako to třeba polistirenovaja krabica, nebo jiné hlášky... :) I když jak jsme jeli před dvěma lety z Irkutska vlakem do Moskvy( http://bmw.catamarans.cz/ ), tak se nás naši spolucestující ptali z kterého regionu jsme, že takový dialekt ještě neslyšeli.... :) Tak to zas tak špatné asi nebude......... U Českého domu (N 55.77363° E 37.59394°)nás už čekal Pepa "Leštič" Hruška, na kterého se Trinidad dopátral přes V-Strom klub. Pepa je trvale v Moskvě od Listopadu loňského roku, takže nám u žejdlíku superplzeňského za 1,5 éčka, povykládal jak to vlastně v Moskvě všechno funguje. Po pár pivkách se rozhodl, že nás doprovodí na Krasnuju ploščaď, kde bychom mohli ještě nějaké to pivenko na zahrádce dát, protože restaurace v Českém domě zavírá v jedenáct a pro nás s Pavlem to bylo dost brzo, měli jsme nastavený český čas, to znamená -2 hodiny. Předem nás upozornil, že to opravdu nebude žádná láce, ale vzhledem k tomu, že do centra Moskvy se jen tak nepodíváš, jsme vyrazili. Pro lidi, kteří zatím to štěstí (nebo smůlu, jak se to vezme)neměli, teď trochu popíšu jak to tam vlastně funguje.
KURZ RUBLU KE KORUNĚ JE V DEN NAŠÍ NÁVŠTĚVY CCA 0,70 KČ ZA JEDEN RUBL
V Moskvě, kdykoliv, když natáhnete ruku na ulici, jako při stopu, tak pokaždé vám někdo zastaví a vás odveze na požadované místo a ani nemusí být taxíkář. Samozřejmě se platí...my jsme platili 100 rublů za zhruba 3 kilometry. (Teda my jak my, platil Pepa. Dík moooc za všechno Josefe.)
V Moskvě je taková koncentrace nádhrných ženských, že normálnímu chlapovi hrozí vyhození krčních plotýnek a namožení krčních svalů. Hodí se taky rada: "a celý se otáčet můžeš?" :)
V Moskvě je zcela běžné, že na asfaltě je namalováno 5 pruhů jedním směrem, ale řad aut může být klidně 6-7.
V Moskvě v jedné zácpě potkáte stát vedle sebe 20 roků starého Žigula nebo Volhu nebo poslední modely Ferrari, Lamborgini. Prostě na jedné straně maximální luxus a na druhé chudoba.
V Moskvě najdete spousty butiků s luxusním oblečením. Z jedné historky, kterou nám Pepa vyprávěl se údajně jeho známá po návštěvě Moskvy strašně divila, že v obchodě jedné nejmenované firmy zabývající se návrhem a prodejem oblečení, je 5 krát víc vzorků poslední kolekce než v Londýně, kde byla před 14 dny.
V Moskvě, se vypráví jedno přirovnání k dnešnímu modernímu Moskvanovi: Potkají se na ulici Taťána s Natašou ve stejném kožichu. Taťána se ptá Nataši: "Za kolik jsi koupila ten kožich?" a Nataša na to: "Támhle v obchodě za 5.000 rublů" Taťána ji odvětí: "A já hned vedle za 9.500 rublů"....... Prostě moderní Moskvan neřeší, kde co sežene levněji on musí ukázat, že na to má....Nebo trochu jiná, už pravdivá historka, vyprávěná Pepou Leštičem. Když jel s nějakým místním bossem k němu domů, tak zastavili před pět metrů vysokou zdí, ve které byla pěti metrová ocelová vrata. Pepa se ptá rusáka:"To ti nevadí, že vidíš z baráku takovou hnusnou zeď?" A Rus se na něj nechápavě dívá se slovy: "Já ji, ale nevidím!." Načež se brána otevřela, za branou dvě ozbrojené stráže. Pak jeli 40 minut lesem, až k jeho domu...... Oplotil si pozemek pět metrů vysokou zdí a stála ho údajně 6 mil. USD
V Moskvě jsme si dali jedno pivo (mimo těch co jsme vypili na České půdě) a donesli nám pivo teplé, bez pěny . A nakonec si naúčtovali 250 Rublů za půllitr......
V Moskvě stojí kilo brambor 180 Rublů, bílý chleba 160 Rublů, černý od 80 Rublů a to na trhu, kde to kupujete od babičky z předměstí, v obchodě to je ještě dražší.....
Původně jsme mysleli, že se v Moskvě zdržíme i druhý den, ale stačilo nám oběma čtyřhodinová procházka v noci. Ráno jsme posnídali a společně s Pepou nabalili Berrockovu motorku a vyrazili směr Lotyšsko, Litva....... Předpokládali jsme že v Evropské unii bude míň problémů na hranicích, protože jsme sice měli plnou moc majitele motorky, Tip studia, ale na všech dokladech, ať už pojištění (v Rusku neplatí Zelená karta, musíte na hranicích zaplatit tzv. strachovku) nebo v deklarci byl uveden jako řidič Marek Mička (van Berrock). Tak jak jsme předpokládali, tak to taky bylo. Na hranicích rusko-lotyšských jsme narazili, ale ze začátku to vypadalo slibně, Pavel projel bez problému a na řadu jsem přišel já s Berrockovou motorkou a jeho papírama. Celník: "Vy jste přijeli každý jiným přechodem, v jinou dobu a teď jedete spolu?" Já na to: Ano potkali jsme se v Moskvě." Nervozita...., celník půlhodiny pročítá veškerá lejstra co jsem mu předložil a ptá se: "A kde je Marek?" A já s klidem anglána:" V nemocnici." :))) Tak to nedal....., a s vyděšeným výrazem třískl papírama o stůl a prchl do budovy. Zapálil jsem si cigáro a čekal. Za cca 20 minut vychází ven s nějakým mu podobným vojákem, akorát měl na výložkách víc hvězdiček a elpíčko (placatá čepice, jakou nosili i naši vojáci a policajti před bejzbolkama :))měl taky větší... nejspíš šéf :) A šéf se mě znová ptá: "Ty se jmenuješ Lukáš?", "Ano" , "A kde je Marek." já opět v klidu: "On v balezni v Prage." :) Šéf taky v klidu:"Tak dej motorku na parkoviště, a ať si pro ni přijede Marek." Já mu říkám: " To, ale asi nepůjde, on má zlomenou kost a tak půl roku bude v nemocnici a ta motorka se tady může do zimy rozpadnout." Pomalu mě přecházela klidná nálada a začínal jsem být pěkně nasranej... :) (a nebo spíš posranej... :))). A šéf začal trumfovat:" Tak půjdeš Lukaš do ťurmy (vězení)". Ufff začínalo jít do tuhého..... začal jsem se divit: "A pačemu?. Já nic nězrobil, nikavo něubil." Šéf na to:" Ty tipjer zrobiš." A odešel z budky zpátky do baráku celnice, mezitím prohodil pár slov z celníkem. Toho zajímalo datum narození Marka a jeho číslo pasu. Ihned jsme volali do republiky, ale z hraničního pásma mě Marek neslyšel, přiběhl Pavel na pomoc, odešel kousek bokem a v klidu se Markovi do republiky dovolal a zjistil všechny požadované údaje. Zřejmě mají na hranicích nějakou rušičku, protože jsem ještě slyšel šéfa, jak říká, že je zvědavý jak se od tam dovoláme. Nicméně se to povedlo a celník zapsal do papírů Markovy nacionály a tím pádem měl pokoj, protože s motorkou odjel vlastně Marek Mička..... :))))
Dál už to šlo ráz naráz... Lotyšsko, Litva, Polsko, Háj ve Slezsku. Vlastně jeden malý zádrhel tam byl. Jako před lety, tak letos jsme se z Pavlem v Katovicích rozdělili. Opět jsme dojeli domů odděleně...... Takže příště, před tím, než někam pojedeme, tak si musíme ty Katovice a cestu domů natrénovat... :))

Před Kremlem nad obchoďákem, který je 6 pater v zemi... toto je kopule která se otáčí jako zeměkoule a jsou na ní vyobrazeny světadíly...



stavebniny

stavebniny



tady Pavel akorát ukecal "pokutu" na 40 Hřiven....


rozestavěná komunikace normálně průjezdná... :)

Rusko-Ukrajinská hranice

siesta s Andrejem

Vybavení pumpy v Rusku


Moskva

Moskva

Vláďa

Moskva

Pavel a Pepa Leštič

...Moskva...

každá zem bývalé svazové republiky, která se zúčastnila Velké vlastenecké války má před Kremlem svůj květináč....

Za Lukym hoří věčný oheň zažehnutý padlým hrdinům II.světové války

GUM-slavný obchodní dům na Krasnoj ploščadi


......Kreml, Mauzoleum....


....Pavel a nádherný odraz Gumu na naleštěném Mauzoleu....


....GUM.....

.......krasivaja luna na Krasnoj ploščadi.....

....Duma...

....Berrockova motorka.....

...odložený kamion v Litvě....
Super výlet za 5 dnů 4000 km, průměrná rychlost pohybu 97 km/hod, spotřeba 6,5 litru, největší nájezd za den 1200 km..... není víc co dodat.. snad jen houšť takových výletů... a Berrockovi více štěstí.....
Zdravím, chystám se na své motorce taky do Moskvy a chtěl bych se zeptat ohledně víza. Myslíte si že to stačí si zařídit tady? http://rusko-viza.cz/